Z podzimní mlhy zrodil se slavný v našich dějinách den 28. října 1918. Bylo pondělí, den pracovní, přes to však proudily pražskými ulicemi davy lidí, jejichž srdce prudčeji bušila nedočkavou touhou po rozhodnutí, jehož tušil každý v nejbližších okamžicích. A vskutku předtucha nezklamala. Kolem 10. hodiny dopolední oznamovaly vývěsky na redakci novin Národní politika na Václavském náměstí jedinné slovo: PŘÍMĚŘÍ.

 

Československá vlajka z roku 1918. Oficiální vyobrazení z publikace, vytištěné ve Washingtonu.

 

     Den 18. října 1918- americký president Wilson odmítl rakousko-uherskou nabídku k zavedení autonomie ze dne 16. října 1918 jako nedostačující. Prohlásil, že další osud říše závisí na rozhodnutí jednotlivých národů. A právě ono mlhavé ráno 28. října 1918 obdržela redakce a tiskárna listu Národní politika zprávu, že zahraniční ministr rakousko-uherský Julias Andrássy zaslal do Washingtonu presidentu Wilsonovi nótu s žádostí o příměří. Tím Rakousko-Uhersko akceptovalo Wilsonovy podmínky. V Praze to pochopili jako kapitulaci starého mocnářství. Zatím co se ulice a náměstí plnily místy až k prasknutí, co z tisíců hrdel ozývaly se zvuky národních písní, co se lidé neznámí se slzami radosti v očích na potkání objímali, co čeští vojáci okázale odhazovali čepice s "rakouským jablíčkem", co jiní s úřadů počali snímati rakouské dvouhlavé orly, co dav mužů i žen, starců i dětí se pestřil odznakem slovanské trikolory, v Obecním domě pražském sešlo se pět mužů, v jejichž rukou octli se otěže chvíle. Byli to náčelníci Národního výboru, doma zbylí poslanci: Soukup, Stříbrný, Švehla, Rašín a slovák Škrobár. Ti vydali k národu provolání, které se v několika minutách ve statisících výtisků rozšířilo. Četlo se:

          "Lide československý!

     Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát Československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa. Národní výbor, nadaný důvěrou veškerého lidu československého, přejal jako jediný oprávněný a odpovědný činitel do svých rukou správu svého státu.

     Lide československý! Vše co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový, svobodný člen velké rodiny samostatných a svobodných národů. Novými činy v těchto chvílích zahajují se nové, bohdá slavné dějiny Tvoje.

     Nezklameš očekávání celého kulturního světa, který se žehnáním na rtech vzpomíná Tvých slavných dějin, jež vyvrcholily v nesmrtelné výkony československých legií na západním bojišti a na Sibiři. Celý svět sleduje Tvoje kroky do nového života, Tvůj vstup do země zaslíbené. Zachovej štít čistý, jako jej zachovalo Tvé národní vojsko: československé legie. Buď si stále vědom, že jsi občanem Českého státu, nejen se všemi právy, nýbrž i povinnostmi.

     Na počátku velikého díla ukládá Ti Národní výbor, ode dneška Tvá vláda, aby Tvé chování a Tvá radost byly důstojny veliké chvíle nynější. Naši osvoboditelé Masaryk a Wilson nesmějí býti zklamáni ve svém přesvědčení, že dobyli svobody lidu, který dovede sám sobě vládnouti, ni jediným rušivým činem nesmějí býti zkaleny nynější velké okamžiky, ni jediný z Vás nesmí se dopustiti něčeho, co by mohlo vrhnouti stín na čisté jméno národa.

     Každý z Vás musí bezvýhradně šetřiti všeho, co jinému jest svato. Svobody ostatní, majetku soukromého nesmí býti dotčeno. Podrobte se bezvýhradně rozkazu Národního výboru.

     V Praze dne 28. října 1918.

Za Národní výbor československý:

Dr. František Soukup, dr. Vavro Škrobár, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, dr. Alois Rašín.

 

Přední strana konceptu prvního československého zákona z 28. října 1918.(zdroj: kniha Symboly republiky)

 

     Samostatný, nezávislý, z třistaleté poroby vyproštěný národní stát Československý stal se skutkem.

TOPlist