V habsburské monarchii bylo četnictvo zřízeno
podle francouzského vzoru r.1849 (ř.z. 272/49). Podle prozatímního
organického zákona, vyhlášeného nařízením ministra
vnitra č.19/1850 ř.z., bylo četnictvo vojensky organizovaným
strážným sborem a tvořilo součást armády. Od r. 1876 (ř.z.19/76),
resp. od roku 1895 (ř.t.1/95) pak podléhalo ministerstvu zeměbrany.
V Československu byly poměry četnictva upraveny zákony č.218/1920
a č.299/20. Podle těchto norem bylo četnictvo organizovaným
sborem strážným, podléhajícím vojenským trestním zákonům
a soudům a řídícími se vojenskými služebními řády.
Podléhalo ministerstvu vnitra, jemuž byl k udržení vojenské
kázně přidělen, generální velitel četnictva. MV byla podřízena
zemská četnická velitelství; dalšími organizačními články
byla velitelství četnických oddělení, okresní četnická
velitelství (v sídlech okresních úřadů) a četnické
stanice. Pomocnými institucemi byla četnická doplňovací
velitelství u ZČV, zřízená k výcviku četníků, silniční
a pátrací stanice apod. Sbor četnický se skládal ze správních
a výkonných důstojníků, z důstojníků služeb (zdravotní,
justiční, intendanční, a účetní) a z gážistů, tj. mužstva,
strážmistrů štábních strážmistrů, praporčíků a vrchních
strážmistrů. Gážisté podléhali - pokud jde o výcvik,
kontrolu služby, věci správní a hospodářské četnickým
velitelstvím a pokud jde o výkon bezpečnostní služby
politickým úřadům státním.
Hlavním úkolem četnictva bylo, aby podle platných zákonů a
nařízení příslušných státních úřadů udržovalo v celém
území ČSR veřejný pořádek a bezpečnost. Mělo působit
podle potřeby i v záležitostech místní policie a spolupůsobit
k odvrácení vnějšího nebezpečí státu. V době válečného
stavu mělo mít funkci polního četnictva pod přímým velením
vojska. Četnictvo se tak stalo spolehlivým ochráncem státního
systému, zakročovalo při národnostních a sociálních bouřích,
pomáhalo soudům při kriminálních pátráních, zajišťovalo
bezpečnost při státních návštěvách, řídilo silniční
dopravu, vedlo evidenci pohřešovaných atd.
Zemské četnické velitelství v Brně vystřídalo v r.1866
zrušené velitelství četnického pluku. Jeho velitel měl výkonnou
moc ve svém obvodě a řídil vojenské, hospodářské a správní
věci všech četnických oddělení. Staral se o výchovu všeho
četnictva a spravoval o všech svých poznatcích zemského
presidenta. Udílel pochvaly, vedl disciplinární řízení,
vyhotovoval kvalifikační listy důstojníků, prováděl
visitace četnických stanic, dozíral na výzbroj apod. Pro výkon
této funkce mu sloužil štáb, kde byli jeho náměstek a pobočníci,
exponované četničtí štábní důstojníci (dozorčí vždy
pro několik oddělení), zdravotní, justiční a hospodářský
referent a účetní vrchní strážmistři. K výcviku si zřídil
doplňovací oddělení v čele se správním důstojníkem.
Zemský četnický velitel byl přímým nadřízeným velitelů
oddělení, jejichž hlavním posláním byl dozor nad výkonem
služby, pravidelné vizitace stanic, zvyšování kvalifikace gážistů
apod. Úkolem okresních četnických velitelů bylo - mimo přímé
vedení stanice v místě okresního úřadu - zajišťovat
dozor nad všemi sanicemi v okrese, vést konzultace s okresním
hejtmanem, aktivně spolupracovat při řešení všech bezpečnostních
akcí apod.
Zemské četnické velitelství pro Moravu v Brně mělo po
r.1927, kdy byla provedena nová systematizace osobního stavu
četnictva, poměrně velmi málo zaměstnanců. Mimo zemského
velitele (plk. Putna) tu byl jeho náměstek (plk. Bazala), 2
pobočníci, zdravotní hospodářský referent a 21 účetních
vrchních strážmistrů. Exponovanému štábnímu důstojníku
pro Brno (pplk.. Bláha) podléhala oddělení Brno I. (s okr.
velitelstvím v Brně a Tišnově), Znojmo (okr. četn.
velitelství Znojmo, Mor. Krumlov), Brno II. (OČV Vyškov,
Hustopeče), Jihlava (OČV Jihlava, Dačice, Nové Město na
Mor.), a Třebíč (OČV Třebíč, Velké Meziříčí, Mor.
Budějovice). Exponovanému štábnímu důstojníku pro Olomouc
(mjr. Pracný) podléhala oddělení Olomouc (s OČV Olomouc,
Litovel), Šumperk (OČV Šumperk, Zábřeh), Mor. Třebová (OČV
Mor. Třebová, Boskovice), Prostějov (OČV Přerov, Prostějov)
a Šternberk (OČV Kroměříž, Rýmařov, Mor. Beroun). Konečně
exp. št. důstojníku pro Mor. Ostravu (mjr. Stuchlík) podléhala
oddělení Kroměříž (OČV Kroměříž, Holešov), Mor.
Ostrava (OČV Mor. Ostrava, Místek, Nový Jičín), Uherské
Hradiště (OČV Uh. Hradiště, Uh. Brod), Hranice (OČV
Hranice, Val. Meziříčí, Vsetín) a Hodonín (OČV Hodonín,
Kyjov, Mikulov).
Toto organizační schéma se změnilo po r.1928, kdy vznikla
země moravsko-slezská a zvláště po r. 1938, po okupaci
pohraničí. Na počátku r.1938 byl zemským velitelem plk.
Josef Rejf, jeho náměstkem pplk. Rudolf Košťák a exponovanými
vyššími štábními důstojníky pplk. Emanuel Paskovský,
mjr. Jaroslav Rückl, Lad. Klofanda, a Alf. Ševčík. Četnická
oddělení byla v Brně, Prostějově, Hranicích, Jihlavě,
Kroměříži, Mor. Ostravě, Olomouci, Třebíči a v Uh. Hradišti;
později zaniklo oddělení v Hodoníně a vzniklo v Novém Městě
na Moravě. Souviselo to s úpravami moravsko-českých hranic k
1. 11. 1940, kdy k Moravě přešlo Jindřichohradecko, Polensko,
Poličsko, atd. K další podstatné změně došlo pak až k 8.
4. 1944, kdy byla sjednocena vládní policie, četnictvo, obecní
policie a hasičstvo a jmenováním gener. velitele protektorátní
unif. a neunif. policie a inspektoři protektorátní policie při
zemských úřadech. |
