Literatura: Encyklopedie branné moci republiky Československé 1920-1938, Jiří Fidler a Václav Sluka

Bodák vz. 33 je zbraní bodnou i sečnou; je-li nasazen na pušku, stává se zbraní výhradně bodnou.

Bodák má tyto hlavní části:

a./ čepel
b./ příčku
c./ jílec

Čepel je plochá, pískovaná; na jedné straně ostrá. Druhá strana čepel je zesílená, avšak od špičky na vzdálenost 35 mm je zbroušena v ostří. Žlábkovité výbrusy po čepeli zmenšují váhu bodáku. Vzadu je čepel vytvořena v stopku, která má podélný výřez pro vytěrák. 
Příčka je navlečena na čepel a dosedá na osazení u stopky; na čepeli je upevněna dvěma nýty k příčce. Na konci přivráceném k ostří čepele je příčka vypracována v kroužek, který při nasazení bodáku na pušku obepíná hlaveň. 
Jílec má tyto součásti: 
a) hlavičku jílce s nýtem k hlavičce jílce
b) stiskátko s maticí stiskátka a se zpruhou stiskátka
c) dvě střenky s dvěma šroubky k střenkám s maticemi

Hlavička jílce je mosaznou pájkou naletována na stopku a pojištěna nýtem k hlavičce jílce. V hlavičce je bajonetová drážka k nasazení na záchyt. Válcovitým vybráním v bajonetovité drážce prochází vytěrák. V příčném vybrání je uloženo stiskátko se zpruhou a maticí. 
Stiskátko má ozub, jímž zasahuje do bajonetové drážky v hlavičce jílce; ozub drží nasazený bodák na pušce. Na konci válcovité části stiskátka je závit pro matici stiskátka.
Zpruha stiskátka je nasazena na válcovitou část stiskátka. Jedním koncem se opírá o vybrání v hlavičce jílce a druhým o matici stiskátka, našroubovanou na stiskátko.
Střenky jsou připevněny na obou stranách k stopce dvěma šrouby a maticemi. Hlavy šroubů a matice jsou zapuštěny do střenek.

Pochva na bodák vz. 33 slouží k skrytí bodáku. 

Úplná pochva má tyto součásti:
a) pochvu s kuličkou a s noscem
b) obústek s dvěma nýtky

Pochva je z plechu a tvarem odpovídá tvaru čepele; její přední konec se nazývá ústí.  Na dolním konci má naletovánu kuličku k pochvě.
Na straně pochvy asi 2cm od ústí je přinýtován nosec k pochvě.
Obústek drží bodák v pochvě; je vložen do ústí a upevněn dvěma nýtky k pochvě. V obústku je přiletována mosaznou pájkou vložka.  

Výnos min. vnitra ze dne 14.září 1928, čís. 54321-13.

Ministerstvo vnitra zavadí dnem 15.října 1928 pro četnické gážisty mimo služební třídy četnickou služební šavli.

Četnická služební šavle má tyto hlavní části: čepel, jílec a pochvu.

Čepel zhotovená z oceli, je klínovitého průřezu a po celé délce mírně zahnutá; k hrotu se znenáhla zúžuje.

Na čepeli rozeznává se :hřbet, ostří, .plosky, dvojsečná část a hrot.  

Ostří čepele je broušeno, V délce 10cm od hrotu je broušena i dvojsečná část. Čepel vybíhá nahoře ve stopku, která ji spojuje s jílcem.  

Jílec slouží k uchopení a ovládání šavle a k ochraně pěsti. Skládá se z rukojeti s kroužkem, hřbetu rukojeti, koše a šroubku rukojeti. Kovové součásti jílce jsou z nelesklé směsi niklu a mědi.  

Rukojeť je z bukového dřeva, uvnitř vyhloubena pro stopku a je potažena povlakem z rybí kůže, přitaženým dvojitým stočeným drátkem. Na horním konci je zakončena hlavicí a od hlavice dolů jest opatřena žebry k pohodlnějšímu držení. Pod posledním spodním žebrem přiléhá kroužek rukojeti.

Hřbet pokrývá zadní stranu a hlavici rukojeti. Nahoře jest vypilován pro oblouk koše.  

Koš skládá se z jednoduchého, úzkého, vyklenutého oblouku, který na spodním konci pod kroužkem rukojeti jest poněkud rozšířen a zakončen dolů zahnutým knoflíkem.  

Pochva jest z ocelového plechu a černě mořena. Skládá se: z obústku, vlastní pochvy a závěsného háku. Obústek je vsazen do ústí pochvy a vybíhá uvnitř ve dvě pružná pera, která udržují čepel v pochvě. Vlastní pochva, přizpůsobená tvaru šavle, ke konci se zúžuje a zakončena je dole malou kuličkou. Na vnější straně, asi 3cm pod obústkám, nalézá se závěsný hák.  

Četnická služební šavle nosí se navrchu šatu na koženém závěsníku, vsunutém na opasku. Závěsník jest opatřen otvory pro šavli a pro bodák.

Výkaz součástek četnické služební šavle, které mají zemská četn. velitelství udržovati v zásobě.

Výnos min. vnitra ze dne 22.ledna 1924, čís. 84.662-13-1923  

Šavle pro četnické důstojníky má tyto hlavní části: čepel, jílec a pochvu. Čepel jest z oceli, klínovitého průřezu a jest po celé délce  mírně zahnuta. Ostří čepele jest u šavlí pro důstojníky správní a výkonné broušeno, pro důstojníky ostatních skupin broušeno není . Čepel vybíhá nahoře ve stuhu, která ji spojuje s jílcem.

Jílec slouží k uchopení a ovládání šavle a k ochraně pěsti. Skládá se z rukojeti s kroužkem, hřbetu rukojeti, koše a šroubku rukojeti.

Rukojeť jest  z bukového dřeva a jest potažena povlakem z rybí kůže, které jest přitažen drátkem. Nahoře jest rozšířena v hlavici a od hlavice dolů má žebra k pohodlnějšímu držení. Pod posledním spodním žebrem přiléhá kroužek rukojeti.

Hřbet pokrývá zadní stranu rukojeti.

Koš jest ne straně od těla odvrácené rozšířen a vyklenut. Vyklenutá část jest na třech místech vyříznuta, takže tvoří tři obloukovité proužky. Vzhůru se koš zužuje v luk, upevněný ke konci stuhy. Spodní konec koše jest svinut a vyplněn.

Vnější plocha koše je zdobena celá stylizovanou lipovou ratolestí, uprostřed jest střední znak státní.

Šroubek rukojeti jest shora našroubován do hřbetu rukojeti a zakrývá zanýtovaný konec stuhy.

Pochva jest z ocelového plechu a jest přizpůsobena svým tvarem tvaru šavle. Na pochvě jsou tyto součástky: obústek, horní a dolní kroužek a patka.

Obústek jest vsazen do ústí pochvy a vybíhá uvnitř ve dvě pružná pera, udržující šavli v pochvě.

 Horní kroužek má na vnitřní straně podlouhlé oko, postavené šikmo vzhůru směrem k ostří šavle. Dolní kroužek má vzadu oválné oko, postavené směrem pochvy.Dolní konec pochvy je rozříznut do něho vsunuta a zaletována patka.

Všechny vnější plochy šavle a pochvy jsou leskle niklované. Délka šavle řídí se výškou postavy a dosahuje, je-li zavěšena, ke kotníku levé nohy. Šavle nosí se na levé straně těla připjata na závěsných řemíncích opasku.

Na koši je připevněn třapec. Upevňovací pásky třapců jsou 41.5cm (bez třapce) dlouhé. Třapce na šavle pro důstojníky jsou střídavě pleteny z dracounu lesklého a nelesklého. (Obr.3)

Generálové nosí třapec zlatý, ostatní důstojníci stříbrný.

Četničtí důstojníci zbraně nosí šavli ve službě i mimo službu, důstojníci ostatních skupin ve službě, pak při osobním představování  a při všech representačních příležitostech, které nenáležejí přímo k služebním výkonům.

Šavlemi budou poděleni všichni aktivní důstojníci četnictva a bude jim ponechána po celou dobu jejich aktivní služby. Při odchodu z aktivní služby (do výslužby, vystoupení, smrti aj.) vrátí se šavle příslušnému zemskému velitelství. Za udržování šavle jest každý důstojník osobně odpověden.

Pro sbor strážmistrů a vrchní strážmistry je zavedena vycházková šavle, která patří pouze k vycházkovému stejnokroji a smí být nošena jen v těch případech, kdy se nosí vycházkový stejnokroj.

Vycházková šavle pro sbor strážmistrů a vrchní strážmistry podobá se četnické důstojnické šavli vzor 24, rozdíl jest jenom koš této šavle. 

Koš, vylisovaný ze směsi mědi a niklu v poměru 80:20,  jest na straně od těla rozšířen a vyklenut. Vyklenutá část jest na dvou místech vyříznuta tak, takže tvoří dva obloukovité proužky. Vzhůru se koš zužuje v luk, upevněný ke konci stuhy. Spodní konec koše jest svinut a vyplněn.

Vnější plocha koše je zdobena celá stylizovanou lipovou ratolestí, v jejímž středu jest střední státní znak.

Vycházková šavle sboru strážmistrů a vrchních strážmistrů nosí se vždy na opasníku.

Třapec vycházkové šavle sboru strážmistrů a vrchních strážmistrů jest téhož tvaru a týchž rozměrů jako třapec šavle důstojnické.

Pro sbor strážmistrů: Upevňovací páska jest ze šedozeleného hedvábí a jest po délce po obou stranách  prošita 1mm širokými, stříbrnými proužky. Oba tyto vnější proužky jsou vzdáleny od okraje upevňovací pásky 3mm, oba vnitřní pak 6mm od okraje.

Vrchní díl žaludu třapce zhotoven jest rovněž ze šedozeleného hedvábí a na obou plochých jeho stranách jest stříbrem vetkán nebo vyšit malý státní znak.

Pěchotní zbraň ráže 8mm rakouského původu konstrukce Ferdinanda von Mannlichera, vyráběná firmou Österreichische Waffens-Gesellschaft ve Steyru a firmou Fegyvér es Gepyár v Budapešti pro rakousko-uherskou armádu v letech 1896 - 1918, přičemž celková produkce přesáhla 4 miliony kusů. Opakovací puška s přímotažným závěrem a zásobníkem ve středu pažby, používající střeliva s okrajovou nábojnicí a oblou střelou. 

Literatura: Encyklopedie branné moci republiky Československé 1920 1938, Jiří Fidler a Václav Sluka

Technicko-taktická data:

Míry a váhy pistole a zásobníku vz. 24

1) 7,92mm ostrých nábojů vz. 23
2) 7,92mm ostrých terčových nábojů vz. 27
3) 7,92mm ostrých průbojných nábojů vz. 31
4) 7,92mm cvičných nábojů vz. 30 do pušky
5) 7,92mm školních nábojů vz. 24